Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. | Více informací | Přijmout

8. 6. 2020

Virtuální souboj – server vs. DC

Dávno jsou pryč doby, kdy virtuální znamenalo cosi mezi nebem a zemí a cloud bylo jen internetové úložiště. I neodborný uživatel se již dnes musí umět zorientovat ve způsobu poskytování IT služeb, protože obchodní sféra neodpouští neefektivitu. Proto bysme vám rádi přiblížili, jak je to s těmi virtuálními nástroji pro provoz IT infrastruktury. Minule jsme si řekli, že server se dá pořídit virtuálně, ale to je velké zobecnění, protože virtuální poskytování infrastruktury má různé podoby. A jaké?

Nejdřív pěkně od podlahy – IaaS

Abysme odstartovali správně, je nutné si na začátek říct, že se nyní zaměříme na IaaS – Infrastructure as a Service. Je to další vývojový stupeň v IT oblasti. Jde tedy o to, že místo toho, abyste si pořizovali vlastní infrastrukturu (servery, storage, switche, routery atd.), je možné si ji pronajmout v nefyzické podobě jako službu a v daných periodách platit vymezený poplatek. Tady se virtuální server (VM) a virtuální datové centrum (vDC) pořád drží na stejné vlně. Tak kde je tedy rozdíl? Podíváme se na tři oblasti, které ten rozdíl jasně vymezují – nakládání s virtuálními zdroji a operačním systémem, flexibilita a přizpůsobivost a privátní networking.

VM vs. vDC: Virtuální zdroje a operační systém

Určitě se vám vždy k ruce hodí CPU, RAM a nějaký ten diskový prostor. A stejně tak, jako fyzické servery vám poskytnout určitou pevně danou konfiguraci těchto zdrojů a kupujete jasně definovanou krabici, přesně tak funguje i virtuální server. Koupíte si danou konfiguraci zdrojů a nejde o to, jestli je to přesná konfigurace, kterou potřebujete. Prostě by to mělo pokrýt vaši odhadovanou špičkovou potřebu, a za to také zaplatíte vždycky, i když ji využijete jen výjimečně nebo vůbec nikdy. A operační systém je daný, pevně svázaný s daným serverem. Chcete jiný? Tak si musíte pořídit další virtuální server.

Ve virtuálním datovém centru si kupujete výpočetní zdroje jednotlivě, pro všechny virtuální servery. Jde totiž o to, že virtuální servery si potom sestavíte sami z celkového balíku zdrojů úplně stejně, jako byste ze skladu vzali procesory, paměti a disky a sestavili si z nich server jak zrovna potřebujete. Tento “sklad” ve vDC si ale můžete doplňovat dle potřeby v řádech minut, takže není nutné držet zbytečně velké zásoby. Už vidíte ten rozdíl? Platíte jen za to, co skutečně potřebujete. Nemusíte řešit, jestli se vám někdy spotřeba zvedne a o kolik to tak bude. Když to přijde, tak si prostě optimalizujete zdroje, které máte k dispozici a neplýtváte na “co kdyby”. A operační systém si vždy u každého serveru zvolíte podle libosti, knihovna je skutečně veliká.

VM vs. vDC: Flexibilita a přizpůsobivost

Už jsme to trochu nakousli předtím. Virtuální server se vám nepřizpůsobí a prostě pracujete s tím, co jste si při jeho pořízení nastavili a zaplatili. Na druhé straně máte virtuální zdroje v DC a ty si můžete jednoduše pomocí emailu optimalizovat podle toho, co se zrovna děje. Takže můžete i vcelku dobře a rychle zareagovat na nenadálé události, jako je například celosvětová karanténa. Pro někoho to znamenalo minimalizovat náklady, pro někoho naopak zajistit, že například e-shop zvládne několikanásobně více zákazníků a nespadne. Všechno se ve virtuálním DC dá rychle a jednoduše zařídit, takže je to zase o trochu míň stresu.

Navíc, pokud potřebujete třeba vyměnit server s konfigurací A za server s konfigurací B, tak virtuální servery skutečně musíte vyměnit – ukončit k nejbližšímu možnému termínu používání prvního a objednat a zaplatit si druhý. U virtuálního datového centra prostě zastavíte první, změníte jeho konfiguraci a znovu ho spustíte už s novými parametry.

VM vs. vDC: Privátní networking

Když zvolíte řešení pomocí jednotlivých virtuálních serverů, je třeba počítat s omezeními v rámci propojení těchto serverů. Každý funguje jako samostatná entita a vzájemné propojení je možné pouze na úrovni internetu. U virtuálního datového centra pak máte k dispozici v podstatě neomezené možnosti vzájemného propojení a zabezpečení díky technologii SDN. Znovu tak získáte veškerou komunikaci virtuálních serverů plně pod svou kontrolu a bez limitů.

VM vs vDC: Tak který?

To záleží… Potřebujete jeden či dva servery, které jednou nastavíte a vzpomenete si na ně jednou za uherský rok? Pořiďte si virtuální server. Ale pokud se vaše potřeby během roku či dokonce z měsíce na měsíc mění, nebo potřebujete z bezpečnostního či jiného důvodu řešit komunikaci vašich serverů mezi sebou, rozhodně je vDC tou správnou volbou.

A pokud ještě váháte, jestli je virtuální infrastruktura pro vás to pravé, tak mrkněte na video z našeho seriálu Dated Crossroad, třeba vám napoví. A vždycky se na nás můžete obrátit s dotazem nebo si rovnou vDC vyzkoušet.

Sdílet